Měřítko

Měřítko mapy vyjadřuje poměr vzdálenosti na nezkreslené mapě a vzdálenosti skutečné. Kvůli zakřivení Země a zvolenému zobrazení se však na všech mapách jisté zkreslení projevuje, proto složitější definice hovoří, že jde o poměr zmenšení délek na mapě k délce ve skutečnosti. Je jedním ze základních kompozičních prvků mapy a na mapě by tak nemělo nikdy chybět – podílí se totiž na přesném sdělení prostorových informací na mapě.

Je podřízeno účelu a tematickému zaměření kartografického díla. Má významný vliv na podrobnost a přesnost znázorněných jevů, možnosti řešení různých úloh na daném dílu apod. Volba měřítka je zpravidla ovlivněna významem a unikátními vlastnostmi znázorňovaného území, zvoleným formátem kartografického díla a také přehledností i čitelností výsledné mapy.

 

Způsob vyjádření měřítka

Z hlediska výsledné prezentace rozlišujeme 3 základní druhy měřítka: číselné, grafické a slovní. Velmi běžná je kombinace číselného a grafického měřítka. Grafické měřítko samotné však bývá upřednostňováno – při reprodukci totiž při případném zvětšení/zmenšení narozdíl od číselného zachovává svůj poměr.

  • Měřítko číselné je matematické vyjádření poměru ve tvaru  mapa : realita, v tomto pořadí. V naprosté většině případů vyjadřuje, kolika centimetrům ve skutečnosti odpovídá jeden centimetr na nezkreslené mapě. Na mapě s měřítkem 1 : 10 000 tak 1 cm odpovídá 10 000 cm ve skutečnosti, tzn. 1 cm na mapě =  100 m ve skutečnosti.
  • Měřítko grafické je vizualizací poměru pomocí úseček, jež tvoří referenční vzdálenosti na mapě (typicky např. 100 m, 250 m, 1 km, 75 km …). V případě map velmi malých měřítek se již znatelně projevuje zkreslení způsobené zakřivením Země a zvoleným kartografickým zobrazením – v takovém případě odpovídá stejné vzdálenosti na různých místech mapy různá vzdálenost ve skutečnosti. Pak bývá grafické měřítko rozděleno na několik dílčích částí – v případě Mercatorova zobrazení podle zeměpisné šířky.
  • Měřítko slovní vyjadřuje poměr pomocí srozumitelného textu, jehož znění může být následující: „1 cm na mapě odpovídá 100 m ve skutečnosti“. Objevuje se především na starých mapách a v současnosti na některých turistických.

 

Velikost měřítka

Z pohledu podrobnosti měřítka pak rozlišujeme také 3 základní skupiny – mapy velkého (velká podrobnost), středního a malého měřítka (malá podrobnost). Toto je však relativní rozdělení, které záleží na tom, za jakým účelem je mapa sestavována. V českém prostředí rozlišujeme 2 hlavní pohledy na dělení dle velikosti měřítka – pohled geografů a geodetů, kteří potřebují pracovat ve většině případů s mnohem vyšší podrobností a přesností.

 

Mapy Geografický pohled Geodetický pohled
Velkého měřítka – největší „přiblížení“  > 1 : 200 000 > 1 : 5 000
Středního měřítka 1 : 200 000 – 1 : 1 000 000 1 : 5 000 – 1 : 200 000
Malého měřítka – nejmenší „přiblížení“ < 1 : 1 000 000 < 1 : 200 000