Měřítko

Měřítko mapy vyjadřuje poměr vzdálenosti na nezkreslené mapě a vzdálenosti skutečné. Kvůli zakřivení Země a zvolenému zobrazení se však na všech mapách jisté zkreslení projevuje, proto složitější definice hovoří, že jde o poměr zmenšení délek na mapě k délce ve skutečnosti. Je jedním ze základních kompozičních prvků mapy a na mapě by tak nemělo nikdy chybět – podílí se totiž na přesném sdělení prostorových informací na mapě.

Je podřízeno účelu a tematickému zaměření kartografického díla. Má významný vliv na podrobnost a přesnost znázorněných jevů, možnosti řešení různých úloh na daném dílu apod. Volba měřítka je zpravidla ovlivněna významem a unikátními vlastnostmi znázorňovaného území, zvoleným formátem kartografického díla a také přehledností i čitelností výsledné mapy.

 

Obsah
  1. Způsob vyjádření měřítka
  2. Velikost měřítka
  3. Podoba měřítka – kartografické zásady

 

Způsob vyjádření měřítka

Z hlediska výsledné prezentace rozlišujeme 3 základní druhy měřítka: číselné, grafické a slovní. Velmi běžná a praktická je kombinace číselného a grafického měřítka. Grafické měřítko samotné má však při reprodukci zásadní výhodu – při případném zvětšení/zmenšení narozdíl od číselného zachovává svůj poměr.

  • Měřítko číselné je matematické vyjádření poměru ve tvaru  mapa : realita, v tomto pořadí. V naprosté většině případů vyjadřuje, kolika centimetrům ve skutečnosti odpovídá jeden centimetr na nezkreslené mapě. Na mapě s měřítkem 1 : 10 000 tak 1 cm odpovídá 10 000 cm ve skutečnosti, tzn. 1 cm na mapě =  100 m ve skutečnosti.
  • Měřítko grafické je vizualizací poměru pomocí úseček, jež tvoří referenční vzdálenosti na mapě (typicky např. 100 m, 250 m, 1 km, 75 km …). V případě map velmi malých měřítek se již znatelně projevuje zkreslení způsobené zakřivením Země a zvoleným kartografickým zobrazením – v takovém případě odpovídá stejné vzdálenosti na různých místech mapy různá vzdálenost ve skutečnosti. Pak bývá grafické měřítko rozděleno na několik dílčích částí – v případě Mercatorova zobrazení podle zeměpisné šířky.
  • Měřítko slovní vyjadřuje poměr pomocí srozumitelného textu, jehož znění může být následující: „1 cm na mapě odpovídá 100 m ve skutečnosti“. Objevuje se především na starých mapách a v současnosti na některých turistických.

 

Velikost měřítka

Z pohledu podrobnosti měřítka pak rozlišujeme také 3 základní skupiny – mapy velkého (velká podrobnost), středního a malého měřítka (malá podrobnost). Toto je však relativní rozdělení, které záleží na tom, za jakým účelem je mapa sestavována. V českém prostředí rozlišujeme 2 hlavní pohledy na dělení dle velikosti měřítka – pohled geografů a geodetů, kteří potřebují pracovat ve většině případů s mnohem vyšší podrobností a přesností.

 

Mapy Geografický pohled Geodetický pohled
Velkého měřítka – největší „přiblížení“  > 1 : 200 000 > 1 : 5 000
Středního měřítka 1 : 200 000 – 1 : 1 000 000 1 : 5 000 – 1 : 200 000
Malého měřítka – nejmenší „přiblížení“ < 1 : 1 000 000 < 1 : 200 000

 

Podoba měřítka – kartografické zásady

Při vkládání měřítka do výsledné kompozice bychom měli mít na paměti, aby bylo co nejjednodušší a pro uživatele tak lehce čitelné. Ve výsledné kompozici jde o velice podřadný prvek, který nezatěžuje čtenáře a neodvádí jeho pozornost od samotného mapového pole.

Délka úsečky grafického měřítka odpovídá násobku tzv. hlavního dělení (ideálně dvojnásobek, pětinásobek, či desetinásobek). Toto dělení je vyznačeno na úsečce kótováním – značkou, nebo změnou struktury úsečky (např. střídání bílé a černé na měřítku).

Vedlejší dělení dále podrobněji rozčleňuje stejným způsobem hlavní dělení na menší segmenty – obvykle méně výrazně. Na úsečce ho můžeme dle našeho uvážení uvést jen v počátečním, levém segmentu hlavního dělení.

Veškeré kótování se popisuje příslušnou hodnotou, kterou reprezentuje v realitě. Toto je však praxe, která je vyučována na brněnské geografii. Pro jiné kartografické školy platí různé zvyklosti a ty většinou připouští vedlejší dělení nepopisovat.

Za poslední hodnotu popisu nesmíme zapomenout přidat příslušnou jednotku hodnot (m, km ..). Ta by měla být vyvedena stejným způsobem jako hodnoty kótování, na stejném řádku, ve zkratce a ve stejném jazyce, v nímž je mapa vyvedena.

Pokud použijeme ke grafickému měřítku i to číselné, měli bychom ho uvést na opačnou stranu úsečky než popis kótování. Font číselného měřítka by měl být rovněž asi dvakrát větší než tento popis. Mezeru píšeme z obou stran dvojtečky, mezi trojici cifer v měřítkovém čísle a nepoužíváme slovní zkrácení (např. 100 tis. a 5 mil.).

Když se rozhodneme pro přidání měřítka slovního, tak je velikost jeho fontu narozdíl od číselného stejně veliká, jako popis kótování. Při jeho sestavení je třeba dbát na logickou a gramatickou správnost. Viz tabulka číslo 2.

Měřítko nepopisujeme slovem „Měřítko“ či písmenem „M“. Tato kartografická zásada je uplatňována, protože jde o nadbytečný prvek, který zbytečně zatěžuje výslednou kompozici.

 

Zdroje:

  • KAŇOK, J., VOŽENÍLEK, V. (2007): 2. díl seriálu Chyby v mapách – Měřítko mapy. GeoBussines. 2/2007.
  • přednášky STACHONĚ, Z. a KONEČNÉHO, M. na brněnské geografii