Mapová kompozice

Mapová kompozice je vlastní rozložení jednotlivých prvků kartografického díla na vybraném zobrazovacím médiu. Podléhá  hlavně účelu mapy, zvolenému měřítku, kartografickému zobrazení, tvaru a velikosti vyobrazeného území a formátu daného média.  Kompozice mapy řeší výslednou maketu mapy (zrcadlo mapy), v případech, které to vyžadují, pak dále klad listů, tematickou posloupnost, řešení rejstříku aj.

Obsah
  1. Základní kompoziční prvky
  2. Nadstavbové kompoziční prvky
  3. Maketa mapy

 

Základní kompoziční prvky

Základní kompoziční prvky nesmí až na ojedinělé výjimky chybět ve výsledné kompozici.

 

Nadstavbové kompoziční prvky

Nadstavbové kompoziční prvky (marginálie) zvyšují atraktivnost mapy a rozšiřují ji o další informace. Jejich použití musí být pečlivě zváženo, příliš vysoký počet marginálií totiž může neúměrně zatížit mapu a snížit tak její čitelnost a přehlednost. Provedení těchto prvků by mělo odpovídat jejich významu v celkové kompozici, je třeba se tak vyvarovat přílišné výraznosti (plocha, barva atp.).

Grafické marginálie Textové marginálie
směrovka – povinná součást mapy, pokud ta neobsahuje zeměpisnou síť, nejedná se o známé území orientované k severu nebo se nejedná o součást souboru, které je celé orientováno k severu doplňkové texty, tabulky, …
vedlejší mapy, profily, grafy, fotografie, …

 

Maketa mapy

Maketa mapy (zrcadlo mapy) je grafické rozmístění obrysů všech kompozičních prvků v rámci jednoho formátu mapy, mapového listu, strany atlasu apod. Často se v souvislosti s používáním GIS softwaru objevuje slovo layout.

Postup při tvorbě

 

Použité zdroje

VOŽENÍLEK, V. (2002): Zásady tvorby mapových výstupů, http://geoinformatika-1.vsb.cz/vojtek/content/git_c/files/02/kartografie.pdf (8. 7. 2018)