Mapová kompozice

Mapová kompozice je vlastní rozložení jednotlivých prvků kartografického díla na vybraném zobrazovacím médiu. Podléhá  hlavně účelu mapy, zvolenému měřítku, kartografickému zobrazení, tvaru a velikosti vyobrazeného území a formátu daného média.  Kompozice mapy řeší výslednou maketu mapy (zrcadlo mapy), v případech, které to vyžadují, pak dále klad listů, tematickou posloupnost, řešení rejstříku aj.

 

Základní kompoziční prvky

Základní kompoziční prvky nesmí až na ojedinělé výjimky chybět ve výsledné kompozici. Mezi ně patří:

 

Nadstavbové kompoziční prvky

Nadstavbové kompoziční prvky (marginálie) zvyšují atraktivnost mapy a rozšiřují ji o další informace. Jejich použití musí být pečlivě zváženo, příliš vysoký počet marginálií totiž může neúměrně zatížit mapu a snížit tak její čitelnost a přehlednost. Provedení těchto prvků by mělo odpovídat jejich významu v celkové kompozici, je třeba se tak vyvarovat přílišné výraznosti (plocha, barva atp.).

Grafické marginálie Textové marginálie
směrovka – povinná součást mapy, pokud ta neobsahuje zeměpisnou síť, nejedná se o známé území orientované k severu nebo se nejedná o součást souboru, které je celé orientováno k severu doplňkové texty, tabulky, …
vedlejší mapy, profily, grafy, fotografie, …

 

Maketa mapy

Maketa mapy (zrcadlo mapy) je grafické rozmístění obrysů všech kompozičních prvků v rámci jednoho formátu mapy, mapového listu, strany atlasu apod. Často se v souvislosti s používáním GIS softwaru objevuje slovo layout.

 

Zdroje

  • VOŽENÍLEK, V. (2002): Zásady tvorby mapových výstupů, http://geoinformatika-1.vsb.cz/vojtek/content/git_c/files/02/kartografie.pdf (8. 7. 2018)
  • přednášky na brněnské geografii