Mokřady

Mokřad je území na zemském povrchu, které je trvale či větší část roku zamokřené, případně mělce zaplavené vodou a zarostlé vlhkomilnou a vodomilnou vegetací, přičemž právě vegetační kryt je výrazným rozlišovacím znakem.

Jde o biotop specifický výskytem organismů vyžadujících ke své existenci a prosperitě stálý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody a tvořící přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem.

Klasifikace mokřadů

Mokřady lze například rozlišit dle vegetačního krytu, a to následovně:

  • mokřady ekvatoriálních oblastí (porosty deštných lesů, trav i vodních rostlin, na pobřeží moří s mangrovovými porosty),
  • mokřady vlhkých tropů a subtropů (porosty rákosů, trav ale i vysokých dřevin (např. blahovičníky, bahenní cypřiše),
  • mokřady suchých tropů a subtropů (nahromaděná sůl a slanomilná vegetace; příklady slaných pánví – playas, salinas),
  • mokřady mírného pásma (mnoho možných klasifikací, např. typy rašelinišť: slatiniště, přechodná rašeliniště a vrchoviště).

V našich podmínkách, mírných šířkách, lze rozlišit mokřady dle způsobu zásobování na:

  • močálový systém mokřadů,
  • říční systém,
  • jezerní systém.

V každém ve výše zmíněném systému je typická lesní, křovinná a bylinná formace.

Rašeliniště

Rašeliniště (tj. blata či slatě) je forma mokřadů s výskytem rašeliny. Odumřelé části rostlinného společenstva se shromažďují a ve spodních vrstvách a za nepřístupu vzduchu se přetvářejí na rašelinu. Rozlišujeme:

  • slatiniště (řeka či podzemní voda přináší dostatek minerálních látek, vznikají zanášením a zarůstáním jezer, mrtvých říčních ramen a na nejnižších částech zaplavovaných údolí řek, nejvyšší pH),
  • přechodné rašeliniště (místa s nedokonalým odtokem vody a vysokou hladinou podzemní vody, méně živin díky většímu podílu vody ze srážek),
  • vrchoviště (vypouklá, na horách, napájena výhradně srážkovou vodou, často malá jezírka s hnědě až rezatě zabarvenou vodou, nejnižší pH, nejméně živin).

Rašelina byla i je často těžena pro své užití jako fosilní palivo, izolace, v zemědělství a zahradnictví, pro bahenní zábaly a další. Dříve docházelo také k odvodňování a likvidaci (nejen) rašelinišť pro získání hospodářské půdy (např. pro lesy).

Rašeliniště jsou však jakožto vzácný ekosystém v dnešní době převážně chráněna. Jejich obnova totiž trvá staletí a jsou domovem unikátních společenstev. Rovněž mají významnou retenční kapacitu, rašeliníky zadrží vodu o až 10-25 násobku své váhy.