Repatriace, návrat původních druhů a introdukce druhů lovných

Na území České republiky došlo a dochází k výrazným změnám v druhovém složení, zde jsou popsány některé významné příklady introdukce obratlovců, dále pak repatriace a přirozeného návratu původních druhů, především pak velkých šelem. Změny v druhovém složení, včetně stručných definic pojmů, jsou obecněji rozepsány v předchozí kapitole.

Introdukovaná pěstovaná lovná zvířata

Mezi introdukovaná pěstovaná lovná zvířata patří na našem území především mnoho druhů ryb, například tolstolobik, amur, pstruh duhový a jiné druhy, které jsou sice v České republice původní, ale byly vysazeny na jiná stanoviště. Tyto pak mnohdy omezují na daných stanovištích původní druhy, dělají jim konkurenci, což může vést v krajním případě až k vymření.

Dále do introdukovaných druhů spadají někteří savci a ptáci, kupříkladu bažant polní, muflon, daněk, jelen sika a kamzík horský.

Tolstolobik bílý je býložravá obrovská ryby vážící až 40 kg, pochází z povodí Amuru. Řeky jsou pro něj v letním období příliš studené, a tak se zde nedokáže přirozeně rozmnožit. V ČR je od roku 1964 do Novomlýnských nádrží, kde měl likvidovat fytomasu – tento druh obstojně zabraňuje zarůstání nádrží.

Pstruh duhový je oproti našim původním druhům celý tečkovaný, samci mají po boku růžovou středovou linii. Byl k nám dovezen v roce 1888 z USA (úmoří Pacifiku), snese teplejší a znečištěnější vody, zároveň rychle roste. Je tak oblíbený mezi rybáři a byl zavlečen do celého světa, vytlačuje našeho původního pstruha.

Muflon je neolitická ovce, zhruba 9 000 let př.n.l. byl zavlečen na Korsiku a do Sardinie. Zde zdivočel a v evropských oborách se pak vyskytuje od 18. století. V ČR se objevuje roku 1878 v Hluboké, nyní v ČR zhruba 12 000 ks. Vyskytuje se v listnatých lesích do 600 m n.m., jde o lovnou zvěř (maso a trofeje).

Daněk evropský je lovná zvěř, která se do českých obor dostala ze Středomoří v 16. století. Koncem 19. století je pak vypuštěn z obor, v ČR je nyní zhruba 11 000 ks a pohybuje se v nižších polohách s listnatými lesy. Na stromech páchá menší škody než jelen.

Jelen sika pochází z východní Asie, kolem roku 1900 se dostává do obor v Čechách. V roce 1945 dochází k poškození obor a úniku do přírody, zatím se vyskytuje jen v západních Čechách, kde se pohybuje zhruba 8 000 ks.

Kamzík horský zalehává na terénních hranách či na vrcholcích kopců. V Evropě jsou dva základní poddruhy – kamzík alpský (Alpy, Tatry) a kamzík karpatský (Karpaty). Na konci 19. století byla do Lužických hor hrabětem Kinským vysazena alpská populace, rovněž byla roku 1911 vysazena v Jeseníkách. Zde se silně namnožila až na 900 ks a došlo tak relativně nedávno k redukci na 130 ks (Pradědská část) a 4 ks v Keprníku. Od úplné likvidace však bylo kvůli peticím upuštěno.

Bažant obecný je nejstarší introdukované zvíře z výše jmenovaných. Přirozeně se vyskytuje od jihozápadního Kavkazu až po Pacifik, v zemské krajině střední Evropy se vyskytuje od 11. století. Zvíře je v našich podmínkách zvyklé na péči myslivců, bez ní by pravděpodobně nepřežilo. Na jih od Brna jde o hlavní lovnou zvěř, mláďata vyvádí v lesích – tzv. bažantnicích.

Repatriace původních druhů

Repatriace (tj. reintrodukce) je uvedení původních druhů na stanoviště, kde předtím vymizely. Typickými příklady repatriovaných (reintrodukovaných) druhů v české krajině jsou rys, vlk, bobr, losos, orel mořský a orel skalní.

Poslední rys ostrovid byl v Čechách uloven roku 1835 u Tábora, v Jeseníkách a Beskydách mizí do počátku 20. století. Roku 1970 byl vysazen v Bavorském NP, mezi lety 1982-1989 se za protestů myslivců dostává na CHKO Šumava. Vrcholu dosáhla populace rysa v roce 1998, kdy jich zde bylo 140 ks, a to nejen na Šumavě, ale i v JZ Čechách. Kvůli ilegálnímu lovu a pytlačení však jeho populace klesla asi na polovinu. V letech 1994 až 1995 dochází ke snaze repatriovat rysa do NP Podyjí, ZOO Jihlava poskytla 6 rysů, nicméně ti nebyli zvyklí na lov v přírodě a do 2 let nebyl v Podyjí opět žádný.

K prvnímu vyhubení bobra evropského došlo roku 1650 v Čechách, na Třeboňsku kolem roku 1750 a na Moravě u Grygova roku 1730. V roce 1773 však vzniká farma na bobry u Českého Krumlova, bobr se rozšíří až po Prahu, pak je ale díky pytláctví roku 1876 opět vyhuben.

Od 60. let 20. století na naše území čas od času nějaký zamířil, ale žádný se zde neusadil.  V roce 1976 proběhne pokus vysadit bobra kanadského do lužních lesů u Vídně, ten se ale neuchytí. Bobr evropský se pak roku 1977 objevuje u Záhoří na Slovensku.

V roce 1986 se objevuje na řece Jihlavě, mezi lety 1991 a 1996 je pak 20 ks vysazeno do nově vzniklého CHKO Litovelské Pomoraví a 4 ks do Poodří. V roce 2004 bylo na území ČR asi 400 bobrů evropských, v současnosti dochází opět k jeho omezování. Je totiž poměrně nenáročný a je velkým cestovatelem, relativně rychle překročil rozvodí Vysočiny.

Losos obecný je původní mimo povodí Dunaje. Dříve šlo o běžnou rybu, v 1. polovině 19. století však dochází k velkému snížení populace, byly tak zřízeny odchovny na záchranu jeho populace, ty však nejsou úspěšné. K poslednímu velkému tahu lososů dochází na Labi v roce 1927, poslední ránou byla výstavba vodního díla Střekov v roce 1935, která zamezila jeho migraci dál po Labi.

V letech 1999 a 2000 byl do Kamenice vysazen losos ze švédské řeky Lagan. I přes vybudování rabích přechodů v Německu a zlepšení kvality vody, výsledek není přesvědčivý. Z odlovů v roce 2002 byly zjištěny 3 ks, v roce 2007 7 ks. V roce 2008 byly dokončeny další přechody v soutěsce Kamenice, postaven byl i přechod ve Střekově, jen byl špatně navržen.

Orel mořský je největší dravec na území ČR, rozpětí křídel činí 2,5 metru. V druhé polovině 19. století mizí v Čechách a ve 20. létech 20. století na Moravě. Hnízdí v jezerních a rybničních oblastech.

Roku 1986 byla na Třeboňsko dovezena mláďata. Nyní se na území ČR vyskytuje zhruba 30 až 35 párů na Českobudějovicku, Jindřichohradecku, Českolipsku a na jižní Moravě. Asi 150 orlů mořských zde zimuje. V poslední době však opět graduje ilegální odlov, v roce 2006 jich například 9 bylo otráveno návnadou v mršině ryby. Hrozí opětovné vyhubení populace.

Orel skalní zde hnízdil do 80. let 19. století, a to v Krkonoších a Beskydech. Nyní hnízdí v Alpách a na naše území zřídka zavítá, v současnosti probíhají pokusy o reintrodukci.

Přirozený návrat původních druhů

Původní druhy se mohou vrátit na svá stanoviště i přirozeně, migrací, a to po poklesnutí tlaku lovců, počtu predátorů či po zlepšení podmínek prostředí. Příkladem jsou rys a vlk na Moravě, medvěd, bobr na Labi, los, prase divoké a krkavec.

Rys byl vybit v Čechách roku 1835 a na Moravě do počátku 20. století. Na Moravu se vrátil ze Slovenska v roce 1946, byly tu však poté vybity nejméně 4 přirozeně vzniklé populace – v Jeseníkách (1950 až 1959 a 1983 až 1989), NP Česko-Saské Švýcarsko (pravděpodobně vybit), Beskydy (1960 až 1969, od roku 1980 opět návrat) a Javořická vrchovina (1980 až 1986). Dnes se však především v Jeseníkách a Beskydech vyskytuje asi 100 ks přirozeně navrátivších rysů.

Vlk byl u nás jako škodná intenzivně loven. Poslední vlk na Šumavě byl uloven roku 1874, v Beskydech roku 1914. V Beskydech se několik kusu vyskytuje od roku 1994, od roky 1996 se též vyskytuje na Šumavě (ale ten byl nejspíše na německé straně vysazen uměle), přirozeně se objevil v nedávné době na Kokořínsku a Broumovsku.

Lov medvěda hnědého (brtníka) vrcholí v okolí Brna v roce 1570, většina jich je u nás vyhubena 17. a 18. století, poslední ulovený medvěd byl zastřelen na Šumavě-Želnavě v roce 1856, stopy však byly nacházeny až do roku 1875. Na Moravě byl poslední zastřelen roku 1893 v Hukvaldech, zde se ale čas od času nějaký zatoulal ze Slovenska i potom.

Od 70. let 20. století dochází k ojedinělému návratu medvědů na Moravu. Dnes je v Beskydech až 5 kusů, všechny ze Slovenska. Tam se jim daří, je zde přítomno asi 700 ks. Ojediněle mohou mladí samci migrovat i přes nížiny – Břeclavsko.

Los bylo pravděpodobně naše první vylovené zvíře, na našem území mizí koncem 15. století. V roce 1957 přichází z Polska do severních Čech, ale pokračuje dál do Německa. Roku 1979 však již populace losa zůstává a usazuje se v jižních Čechách v okolí Nové Bystřice. Zde jsou vlhké lesy a dochází zde k roznožení losa, dnes je zde přítomno asi 50 ks. Nově se rozšířil i do Lužických hor.

Prase divoké bylo vyhubeno za Josefa II. Vrací se k nám po roce 1945 z poničených obor na východní frontě. V dnešní době došlo k jeho silnému přemnožení a páchá silné škody na lesním porostu.

Došlo rovněž k přirozenému návratu bobra evropského na Labe a krkavce velkého, ten byl dříve likvidován jako škodná. Od roku 1868 však u nás vymizel a není jasné proč, jenom jeho lovem to totiž téměř jistě nebylo. Roku 1950 zahnízdil v Bukovských horách na Slovensku, poté zahnízdil v roce 1968 v Beskydech a roku 1978 i v Jeseníkách. Dnes se rozšířil i do západních Čech a opět není jisté, co způsobilo jeho návrat.